MangaCZ Dnes je 25.5.2017, Registrovat...  
KlubMapa otakuRecenzeKulturaGaleriePřekladyČasté dotazyOdkazySuvenýry
Mai
Diskuse
Soutěž
Vítězný obrázek 111. kola:
Soutěľ
Momentálně neprobíhá žádný test
Anketa
Květou u vás třešně?
Zatím vůbec.
Jedině ty nejodvážnější.
Ideální čas pro hanami!
Už je po sezóně.
V okolí nemáme jedinou třešeň.

Písnička týdne
Hledani
Léto s Iriyou, zato však zcela bez ufounů
23.10.2007 06:42  -  Série/Iriya no Sora, UFO no Natsu

Japonsko je ve válce s neznámým nepřítelem a jediný způsob, jak zabránit totální prohře, je tajná zbraň ovládaná geneticky pozměněnou středoškolačkou, která ale za svá vítězství na bitevním poli platí krutou daň na těle i duchu...

Pamětníci dávného roku 2002 asi ve svých kolečkových křeslech zbystřili a přestali na okamžik pošilhávat po fešných ošetřovatelkách: copak se opravdu někdo chystá po pěti letech recenzovat oficiálně nejdepresivnější anime všech dob, proslulé Saishú Heiki Kanojo, též známé jako Saikano? Ale kdepak. To se jenom pánové z Toei Animation rozhodli udělat remake této proslulé pecky, ale jaksi se nám o tom zapomněli zmínit.
Nežertuji, nepřeháním. Bohužel a k mé velké lítosti nemůžu p.t. čtenářům posloužit podrobnějším výčtem inspirací a dějových zákrut, kvůli kterým se "Iriya no Sora, Ufo no Natsu" podobá svému slavnějšímu předchůdci jako Sprite 7Upu: jedná se totiž o šestidílné OAV s promítacím časem bratru tři hodiny, tudíž bych poměrně snadno vybrebtal celou zápletku a někdo by mi to třeba měl za zlé. Pokud jste už oba tituly zhlédli, víte o čem mluvím, jestli ne, věřte mi - ty podobnosti tam jsou, a pokud jsou opravdu dílem náhody, tak je to větší smůla, než měli Prokop Diviš s Járou Cimrmanem dohromady.
A nedosti na tom. Hlavní potíž totiž není v tom, že autoři "Iriya no Sora" Saikano vykrádají. Oni to především nedělají příliš dobře. Ale nedělají to ani úplně špatně, a to je důvod, proč jsem měl při sledování této série nutkání okusovat vzteky okraj monitoru.
Pokud mám být totiž upřímný a neprofesionálně osobní, ani zmiňované Saikano není pro mě ten pravý šálek kávy: ve své honbě za diváckou depresí tahá občas za některé citové provázky na můj vkus příliš okatě a necitlivě, a ne vždy tak dosahuje zamýšleného efektu. Přesto však mám tento titul ve velké vážnosti, podobně jako některé moderní obrazy: věřím tomu, že je přede mnou kus poctivého umění, jen nejsem naladěn na podobné vlně.
Pokud mám použít příměru z předchozího odstavce, tak u Iriyi mám pocit, že produkční tým sice celou dobu s nějakými špagátky usilovně škube, nejsem si ale vůbec jistý, k čemu mají přivázaný jejich druhý konec. Celé to zkrátka nějak nefunguje. Režisér má sice tu a tam nápady i odvahu natočit nějakou scénu jinak a po svém (dialog nad skleničkami v předvečer festivalu) a občas se objeví i nějaký ten svižný dialog nebo zajímavá situace. Co je to ale platné, když takové momenty vzápětí prakticky s jistotou zabije nesmyslný dějový zvrat, křečovitě přehraná hysterická scéna nebo nějaká podobná peripetie, která ale zhusta na další děj nemá žádný podstatný vliv?
Dalším závažím na pomyslné noze tohoto titulu jsou zbytečné postavy. Je jich tam pěkná řádka: objeví se, něco řeknou nebo udělají a zase bez efektu zmizí; kde a proč se tam vzaly, ví snad jen svatý Totoro (zářnými příklady jsou policistka, co zpomaluje vlaky, nebo náhodný násilník ze supermarketu). Pokud už postava v ději jakýs-takýs smysl má, vynahrazuje si to alespoň tím, že se čas od času zachová naprosto idiotsky. Prezident klubu někam odejde, nic o něm nevíme, nakonec se vrátí, nic si nepamatuje a všem je to jedno. Zástupce Zlotřilé Organizace se plynule a bez jakýchkoliv důvodů přepíná z osobnosti "hodný bráška" do "profesionální vrah ko?átek", aniž by se nad tím kdokoliv včetně jeho samého pozastavoval. Nebo pozadí příběhu: Válka chvíli je, chvíli není, pak zase je, pak je to zase celé jinak, pak ještě jinak a nakonec zase ještě úplně jinak, ale na tom vlastně nezáleží, pardon, vlastně záleží, nebo že by záleželo na něčem úplně jiném? Naštěstí nakonec přijde dopis(!), který to všechno hezky vysvětlí - ne že by snad samotný děj byl tak složitý, ale kombinace výšeuvedených faktorů vás zmate natolik, že budete ještě rádi, když vám někdo naloží po lopatě, jak to vlastně bylo celé myšleno. K tomu přihoďte ještě pár fanservisových scén, které se objeví zpravidla v ten nejméně vhodný okamžik, přičemž se urputně tváří, jako že vlastně vůbec o žádný fanservis nejde. Hm...
Samozřejmě že je možné hledat ospravedlnění k tomuto nepříliš radostnému výsledku. Můžeme říkat, že do šesti dílů OAV musel scénárista nacpat čtyři díly románové předlohy, která sama o sobě asi není vůbec špatná, když si vysloužila nominaci na japonský ekvivalent ceny Nebula. Málo platné, zůstávám neoblomný: kniha možná dobrá je, anime nikoliv. A zlobí mě to.
Zlobí mě to, protože mně přes to přese všechno na osudech těch režisérem soužených lidiček záleží. Zlobí mě to, protože i přes neoriginální námět jsem jim ze srdce přál, aby se mohli vedle svých kolegů ze Saikana postavit se ctí. Zlobí mě to, protože návrh postav je jeden z nejlepších (nikoliv nejdražších), který jsem za poslední půl rok viděl, protože animace není ošvindlovaná a jednotlivé scény jsou pečlivě laděné barevnými tóny tak, aby navozovaly určitou atmosféru - a skvěle se jim to daří. Zlobím se, protože se mi líbila hudba; zlobím se, že všechna ta solidní práce a snaha vyjde naprázdno, že z ní zbyde jen smutná hromádka lesklých kousků jako z auta, kterému někdo sebral všechny důležité šroubky.
Nevím, kdo za to může. Možná režisér (moc toho zatím nenatočil), možná scénáristka (Autorka scénáře pro Cowboye Bebopa, proboha! Koho lepšího už mohli sehnat?), možná hloupé rozhodnutí produkce udělat ze čtyř knížek krátké OAV. A? už byl důvod jakýkoliv, zvedal jsem se od Iriyi zklamán. Což je, pravda, o trochu lepší výsledek nežli totální otrava, kterou dokáže vyvolat standardní výrobek současného anime průmyslu, ale důvod k radosti to rozhodně není.
A zlobím se, že Iriyu ostříhali. Osobní záležitost, ke které jsem - samozřejmě - při hodnocení nepřihlížel.
Nebo jsem se alespoň snažil.

Aktuality
18.03.2014
Píšete haiku? Pak právě vám je určen projekt Sto haiku od sta autorů.

16.03.2014
Do 25.3. můžete v pasáži Paláce Koruna na Václavském náměstí v Praze navštívit výstavu Život po japonském zamětřesení a tsunami.

20.02.2014
Případní zájemci ještě mohou v sobotu 22.2. stihnout přednášku Anny Křivánkové "Manga a anime - nerozluční přátelé?".

08.02.2014
Webzine Vlčí bouda se v průběhu února zaměřuje na vše související se Zemí vycházejícího slunce (tedy třeba i na mangu).

03.02.2014
Od února pro vás Česko-japonská společnost otvírá zcela nové přednáškové cykly.

29.01.2014
Ve středu 5.2. se v Japonském informačním a kulturním centru Velvyslanectví Japonska v ČR (Hellichova 1, Praha 1) koná od 18:00 přednáška prof. Yasudy o zvládání fukušimské jaderné katastrofy.

21.01.2014
Ve středu 22.1. začíná v paláci Lucerna 7. ročník Festivalu japonského filmu a kultury Eigasai.

23.12.2013
Přivábit si symbolicky štěstí, lásku a další dobré věci pro rok 2014 můžete v sobotu 4. ledna v ČJS. Vlastnoručně si kaligraficky napíšete blahodárná přání kakizome.

      

RSS
redakce@manga.cz

Mangaichi © 2001-2011
Creative Commons License
Uvedené dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko.